Květen 2011

5 tydnů

23. května 2011 v 19:20 - Jak rostu

5,5 týdne






Návštěva u Markétky

15. května 2011 v 22:12 FOTOGALERIE

Dnes 15.5 2011 jsme byli na návštěvě u Markétky Paslerové naší chovatelky. Bylo to fakt super. Štěňátka jsou moc krásná. Moc se těšíme až si toho našeho povezeme domu.

Více fotek - celý článek

Kontakt

14. května 2011 v 10:08 KONTAKT

Lenka Gálová

Rychnov u Jablonce nad Nisou

lena.gal@volny.cz


4 týdny

13. května 2011 v 15:03 - Jak rostu

4 týdny

a už vážim 3300 gr


Takhle jsem rostla :-)

13. května 2011 v 11:51 - Jak jsem rostla

10.5. 2011 po ostříhání



S culíčkem 2008














První den doma




3 týdny

10. května 2011 v 15:18 - Jak rostu

3 týdny

a už vážim 2530 gr



13 dní

10. května 2011 v 15:16 - Jak rostu

13 dní

a už vážim 1700 gr



Jak rostu

10. května 2011 v 13:21 - Jak rostu

5 dní



Jessy

9. května 2011 v 20:15 >>JESSY<<

Ahoj,

jmenuji se Jessy, narodila jsem se 20.9. 2006 v České Lípě.



Moje ouška mi bohužel stali jen pár dní, jsem z toho smutná a moje panička taky, ale přesto mě mají moc rádi a já je ještě víc, jsem velikánský mazel a mám každého ráda.


Plemenný standard

9. května 2011 v 19:21 BSP - plemenný standart
Celkově

Dlouhosrstý, tříbarevný, větší než středně velký, silný a pohyblivý užitkový pes se silnými končetinami, harmonický a vyrovnaný.

Povaha a chování

Jistý, pozorný, bdělý, v každodenních situacích nebojácný, dobrosrdečný a přítulný při kontaktu se známými osobami, sebejistý a přátelský vůči osobám neznámým, středně temperamentní, dobře ovladatelný.

Hlava

Silná. Lebka je při pohledu ze strany i při pohledu lehce klenutá; velmi zřetelný, přesto však nepříliš silný stop, málo vyvinutá čelní brázda, silný, středně dlouhý rovný čenich.Čenich je černý. Pysky černé, málo vyvinuté a přiléhající. Chrup je kompletní, silný nůžkový skus. Oči jsou tmavě hnědé, mandlovitého tvaru, s dobře spojenými víčky. Uši trojúhelníkové, lehce zaoblené, vysoko nasazené, středně velké, v klidu těsně přiléhající.

Tělo

Silné, kompaktní. Krk je silný, svalnatý, středně dlouhý. Hrudník sahá až k loktům, je široký se zřetelným předhrudím; hrudní koš širokého oválného průřezu. Hřbet je pevný a rovný. Bederní partie jsou široké a silné. Plynule zaoblená záď. Břicho je nevtažené. Ocas je hustě porostlý srstí, dosahující až k hlezennímu kloubu, v klidu svěšený, při pohybu povlávající, nesený ve výši hřbetu i výše.

Končetiny

Hrudní končetiny: postavení končetin je dosti široké, při pohledu zepředu rovné a paralelní. Lopatky jsou dlouhé a silné. Nadprstí je silné, v téměř kolmém postavení. Tlapky jsou krátké, zaoblené a uzavřené, prsty dobře vyklenuté. Pánevní končetiny mají být v postoji při pohledu zezadu rovné, ne příliš úzké, nárty a tlapky nevbočené ani nevybočené; vlčí drápky (paspárky) je třeba odstranit. Stehenní kosti dosti dlouhé, z pohledu ze stray svírající s bércem zřetelný úhel, široké, silné a dobře osvalené. Hlezenní klouby jsou silné a dobře zaúhlené.
Chůze: široká se stejnoměrným průběhem pohybu , rozšířený volný krok pro dobrý pohyb pánevních končetin, při rychlé chůzi z pohledu zepředu i zezadu se končetiny pohybují paralelně.

Osrstění

Struktura srsti: dlouhá, rovná, lehce zvlněná. Základní barvou je sytě černá se sytým červenohnědým pálením na tvářích, nad očima, na všech čtyřech končetinách a na hrudi. Čistě bílou symetrickou skvrnu najdete na hlavě, lysina se rozšiřuje směrem k čenichu po obou stranách k bílé skvrně na čenichu. Lysina nesmí sahat až ke skvrnám nad očima a bílá skvrna na čenichu smí sahat nanejvýš ke koutkům pysků; bílá, středně široká průběžná skvrna na krku a na hrudi. Žádoucí jsou bílé tlapky, bílá špička ocasu; přípustná je malá bílá skvrna na šíji nebo na zadku.

Velikost

Výška v kohoutku u psa 64-70 centimetrů, ideální 66-68 centimetrů.
Výška v kohoutku u feny 58-66 centimetrů, ideální 60-63 centimetrů.

Váha

kolem 45 kg.

Charakter

Velice nádherný a chytrý pes, s charakterem budoucího dříče. Povaha odpovídá ušlechtilému zevnějšku, je tichá, klidná, jemná, k pánovi a jeho rodině velmi přátelská a oddaná, k cizím spíše uzavřená. Veškerá výchova musí probíhat bez sebemenšího náznaku hrubosti, jinak se pes stává plachým. Někdy je chován i jako příjemný společník. Na celém světě získal popularitu jako nádherný výstavní i domácí pes, oddaný přítel a miláček rodiny. Dobře se snáší s dalšími domácími zvířaty. Klidný, dobromyslný a vlídný pes. Je sebejistý, nebojácný, přátelský ke všemu živému. Přesto z něj lze vychovat i dobrého hlídače.
Měl by být celoročně ubytován venku, neboť potřebuje dostatek prostoru. Jeho výchova není náročná.

Péče

Srst vyžaduje pravidelnou, i když časově ne příliš náročnou péči.

Oficiální zkratka v ČR

BSP

Číslo standardu

45 / 1993 (Švýcarsko)




Čerpáno z knihy Bernský salašnický pes

Historie

9. května 2011 v 14:49 BSP - historie
Selský původ

Kolébkou bernského salašnického psa je Švýcarsko. Zvířata vykonávající na určitém území téměř stejnou práci se velmi podobala jedno druhému, ale o pravém plemeni v dnešním slova smyslu se ještě mluvit nedalo. Trojbarevné zbarvení, pro dnešní salašnické psy tak typické, se sice ve Švýcarsku již tehdy objevovalo často, kromě toho však bylo pro práci na statku a v jeho okolí chováno i hodně černobílých a červenobílých psů. Sedláci si své pracovní psy vybírali pouze podle funkčnosti, zevnějšku a povahy.

Od pracovního psa k plemennému psovi

Předchůdci bernského salašnického psa byli chováni zejména v okolí Bernu. Používali se jako naháněči stád koz a skotu, jako hlídači na statcích nebo jako tahači vozů s mlékem. V druhé polovině 19. století pronikla do Švýcarska indusrializace. Stále více sedláků a pastevců se obracelo ke svému starému způsobu obřivy zády a odcházelo do měst, kde si vydělávali na živobytí mimo jiné jako továrenští dělníci. Mnoha pracovním psům pochopitelně ubyla práce a jejich počet se očividně snížil. Za to, že plemeno salašnických psů existuje dodnes, vděčíme malé skupince kynologů, která si tehdy jejich osud vzala na starost.

Bernští salašničtí psi ve 20. století

Bernský salašnický pes byl mimo Švýcarsko až do 60. let 20. století poměrně málo známý. Chov a předvádění tohoto plemene na výstavách byl především národní záležitostí. Někteří psi se sice do ciziny vyváželi, ale jen v omezené míře. Od 60. let 20. století se však začali vyvážet do různých evropských zemí i do Spojených států.
V 70. letech docházelo při nárůstu pokrevní plemenitby se špatnými psy k mnoha chybám. Tato léta se v histrii šlechtění plemene považují za období nejhlubšího úpadku.



Čerpáno z knihy Bernský salašnický pes